2. ročník - Tradice a modernita

O TÉMATU "TRADICE A MODERNITA" V RÁMCI 2. ROČNÍKU DISKUTOVALI:

Erazim Kohák, prof. PhD.

Narozen 1933 v Praze. Je vědecký pracovník Centra globálních studií FLÚ AVČR a UK, emeritní profesor Univerzity Karlovy a Boston University. Za války byli jeho rodiče vězněni za odbojovou činnost. Po válce navštěvoval Státní akademické gymnázium v Praze. Po únorovém puči vroce 1948 otec, spolupracovník Ferdinanda Peroutky a tehdy politický redaktor Svobodného slova, uprchl s rodinou do USA. První cyklus vysokoškolského studia filozofie a regionalistiky na Colgate University ve státu New York (1954). Na universitě v Yale studoval na TF a FF a dosáhl hodnosti magistra (MA 1957 a PhD v oboru filozofie). Akademickou dráhu začal v roce 1958 jako asistent. Byl jmenován docentem (1970) a profesorem (1977). Vroce 1991 se z USA vrací do Československa a působí na FF UK. Kohákovo filozofické dílo vychází z pojetí filozofie jako úsilí o orientaci člověka ve vztahu k Bohu, ke světu a k člověku a z přesvědčení, že filozofovou povinností není jen úsilí o odbornou zdatnost, nýbrž též pedagogická činnost v nejširším smyslu oslovování obce ve věcech veřejných. Angažuje se v ekologických hnutích.

Vybraná díla: The Victors and the Vanquished (s H. Kovályovou), New Yor 1973 Na vlastní kůži (s H.Kovályovou),Toronto 1973 Národ v nás, Toronto 1978 Idia and Experience, Chicago 1978, 1982 The Embers and the Stars, Chicago 1984, 1987 Jan Patočka: His Thought and Writings, Chicago 1989 Dopisy přes oceán, 1992 Jan Patočka: filozofický životopis, 1993 Člověk, dobro a zlo, 1994 Pestrost a pravda

Karel Novotný, Ph. D.

Narozen 1964, v současné době děkanem Fakulty humanitních studií University Karlovy. Působí rovněž ve Filosofickém ústavu AV ČR v oddělení Filosofie XX. století a v Archivu Jana Patočky při Filozofickém Ústavu AV ČR, který se stal v roce 1993 součástí Centra pro teoretická studia společného pracoviště AV ČR a UK.

Jan Kuneš, Ph.D.

Narozen v roce 1969, je vědeckým pracovníkem Filosofického ústavu Akademie České republiky v Praze, kde je členem Oddělení pro novověkou racionalitu. Studoval na Karlově universitě v Praze, na Georg-August-Universitä v Göttingen a na University of Chicago. Zabývá se novověkou metafyzikou a teorií subjektivity v návaznosti na dílo Immanuela Kanta a myslitelů tzv. německého idealismu, stejně jako některých jejich pokračovatelů v myšlení 20. a 21. století.

Václav Němec, Ph.D.

Působí na Filosofické fakultě UK na ústavu filosofie a religionistiky.

Michael Hauser, Ph.D.

Narozen 1972 působí ve Filosofickém ústavu Akademie věd a přednáší na Pedagogické fakultě UK v Praze. Je předsedou občanského sdružení SOK, které se zabývá současným sociálně kritickým myšlením a jeho popularizací. Je autorem knih Adorno: moderna a negativita, Prolegomena k filosofii současnosti a rozhovorů se Slavojem Žižkem Humanismus nestačí.

Škabraha Martin, Ph.D.

Narozen 1979, působil na Filosofické fakultě Palackého university v Olomouci, v současnosti se věnuje esejistické tvorbě (Salon Práva, kulturní týdeník A2, Literární noviny, Britské listy, Vulgo.net ad.) a psaní povídek (Host, Aluze, Psí víno, Texty, sborník Knihovnička.cz).

Pro jeho přístup k filosofii jsou charakteristické dva rysy. Prvním je odpor k filosofii jako „čisté" akademické disciplíně; bez veřejného aspektu je pro něj filosofie nesmyslná, ba škodlivá. Druhým rysem, který však s tím prvním souvisí, je (záměrná) neschopnost oddělit filosofický typ tázání od jiných společenskovědních perspektiv, v prvé řadě sociologických a historických.

Jan Zouhar, prof. PhDr., CSc.

Narozen v roce 1949, je v současnosti vedoucím katedry filosofie Filosofické fakulty Masarykovy University v Brně. Jeho hlavním tématem jsou dějiny českého filosofického myšlení (Masaryk, J.L. Fischer, Nietschův vliv v Českých zemích) a dále filosofické přesahy v dílech předních osobností české literatury (F.X. Šalda, O. Březina či K. Čapek). Jeho přístup k sociálním a vědeckým otázkám je ovlivněn genetickým strukturalismem.

Miroslav Pauza, PhDr., CSc.

Narozen 1951 v Prostějově, po absolvování studia filozofie na FF UK Praha nastoupil na ÚFS ČSAV (1974). V roce 1977 získal titul PhDr. (I. J. Hanuš a hegelovská filozofie v Čechách) a v roce 1979 hodnost CSc. (České filozofické myšlení přelomu XIX. a XX století). Působí na FLU AV ČR, přednáší na katedře filozofie FF UK Praha. Věnuje se především problematice dějin české filozofie 19. a 20. století.

Karel Floss, doc.

Narozen v roce 1926, působí na Filosofické fakultě Palackého university v Olomouci.Byl mimo jiné senátorem za ČSSD, kde reprezentoval její křestanskou frakci. Je zakladatelem a dosud hlavním pořadatelem letní školy filosofických studií v Sázavě nad Sázavou. Jeho východiskem je neesenciálně zaměřený tomismus, který překvapivě kombinuje s strukturalismem svého učitele J. L. Fischera.

Mgr. Jiří Stodola

Absolvoval Filozofickou fakultu MU (obor vědecké informace a knihovnictví) v roce 2004. V současné době pracuje jako knihovník ve Středisku pro pomoc studentům se specifickými nároky Masarykovy univerzity a studuje v doktorském programu na Semináři estetiky FF MU.

Prof. PhDr. Zdeněk Měřínský Csc.

Ústav archeologie a muzeologie, Filosofická fakulta MU v Brně , středisko pro archeologický výzkum sociálních struktur pravěku až středověku . Spoluautor knihy 600 let města Velké Meziříčí. Autor mnoha publikací, např. Osídlování krajiny a počátky města i hradu do roku 1415. In Velké Meziříčí v zrcadle dějin (red. Zdeněk Fišer).

Bohuslav Mikulášek

Narozen 1945, absolvent FF MU v Brně (tehdy UJEP), čeština, historie, muzeologie, v muzejnictví od r. 1971 Velké Meziříčí , posledních 10 let v Třebíči (MVT). /Expozice: (spolupracovník Z. Z. Stránského) D1 + D2, (spolupracovník D. Markové a J. Putnové) Jiří Marek. Poslední výstava – Otto Stritzko, OGV v Jihlavě.

Mgr. Martin Štindl, Ph.D.

Narozen 1969, absolvent oborů historie a archivnictví na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (1992) a postgraduálního studia pomocných věd historických (2002). Pracuje jako vedoucí velkomeziříčské pobočky Státního okresního archivu Žďár nad Sázavou, působí v redakční radě vlastivědného sborníku Západní Morava (1997). Zabývá se obdobím raného novověku v prostředí poddanských měst se zaměřením na dějiny sociálnícha náboženských menšin. Vedle řady studií v odborných časopisech a sbornících publikoval samostatně: „Sv. Jan Sarkander. Působení a kult ve Velkém Meziříčí" (1995), „Z Meziříčí za oceán. Životní pouť P. Antonína Strčanovského SJ (1728-1799)" (1999), „Velká Mezeříč Františka Ignáce Konteka 1401-1723. Městská kronika barokní Moravy" (2004); spoluautorky pak: „Velké Meziříčí v zrcadle dějin" (2007).