3. ročník - Harmonie a chaos
O TÉMATU " HARMONIE A CHAOS" V RÁMCI 3. ROČNÍKU DISKUTOVALI:
Boháček Kryštof,. Mgr
Narozen v Praze. Od září 1992 studium jednooborové filosofie na FF UK, zejména u doc. Petra Rezka, doc. Ivana Chvatíka a dr. Karla Theina. Specializace na antiku.
Od r. 2002 zaměstnanec Filosofického Ústavu AV ČR, skupina starší evropské filosofie doc. Milana Mráze; specializace antika, zvláště Řecko 6.-5. stol. ante.
Zakládající člen České platónské společnosti, člen její revizní komise.
Brázda Radim, doc. PhDr. Dr.
1965 působí na katedře filozofie Filozofické fakulty MU od roku 2001 jako docent. Jeden rok byl členem Akademického senátu FF MU jako předseda smírčí komise. V roce 2000 spoluzakládá internetový časopis pro filosofii Profil v němž dodnes působí jako člen redakční rady stejně jako v časopisu Aluze.
Z přednášky dr. Brázdy „ OBJEVOVÁNÍ NEBO KONSTRUKCE ŘÁDU?":
„Je řád vynálezem, nebo objevem? Je vlastností vnějšího světa, nebo je to naše pomůcka pro organizaci poznatků o něm?"
Hauser Michael, Ph.D.
Narozen 1972 působí ve Filosofickém ústavu Akademie věd a přednáší na Pedagogické fakultě UK v Praze. Je předsedou občanského sdružení SOK, které se zabývá současným sociálně kritickým myšlením a jeho popularizací. Je autorem knih Adorno: moderna a negativita, Prolegomena k filosofii současnosti a rozhovorů se Slavojem Žižkem Humanismus nestačí.
Z přednášky Dr. Hausera „DISHARMONIE":
„Na jedné straně dnes vidíme nejrůznější snahy o objevení nějaké základní harmonie (v New Age, novopohanství, současném křesťanství, v ekologickém hnutí), a na druhé straně žijeme v době, která vykazuje značnou disharmoničnost. Nepředstavuje touha po harmonii nakonec hledání uklidňujícího prostředku? Není tím pravým východiskem naopak disharmonie?
Havel Ivan M., doc. Ing. CSc., Ph.D.
Je ředitelem Centra teoretických studií při UK a AV ČR a šéfredaktorem časopisu Vesmír. Je bratrem bývalého prezidenta Václava Havla.Vystudoval obor Automatizace a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Roku 1971 získal doktorát na universitě v Berkeley v Kalifornii.V současné době je ředitelem Centra pro teoretická studia při UK a AV ČR, kde se zabývá mj. kybernetikou, umělou inteligencí, robotikou, kognitivními vědami a filozofickými otázkami, které s těmito obory souvisí a kde vede dvousemestrální transdisciplinární seminář Přirozené a umělé myšlení. Z přednášky dr. Havla „STUDIUM MYSLI V KOGNITIVNÍ VĚDĚ A FILOZOFII":
„V posledních letech dochází k výrazným pokrokům v kognitivní vědě v důsledku existence super-rychlých počítačů, zdokonalených metod zobrazování mozkové činnosti a rovněž díky rozvoji teorie složitých systémů. Přesto i nadále pokračují žhavé debaty nad otázkami spíše filosofickými - jak rozumět souvislostem mezi procesy v mozku, chováním člověka, jeho myšlením, vědomím a aktivním prožíváním světa."
Hůlová Petra
Vydala knihy Paměť mojí babičce (2002), Přes matný sklo (2004), Cirkus Les Mémoires (2005), Umělohmotný třípokoj (2006) a Stanice Tajga (2008). Spisovatelčin debutPaměť mojí babičce získal cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku a zvítězil v anketě Lidových novin Kniha roku. Próza Umělohmotný třípokoj získala Cenu Jiřího Ortena. Zaromán Stanice Tajga byla v roce 2008 oceněna Cenou Josefa Škvoreckého.
Jastrzembská Zdeňka, Mgr. Ph.D.
Narozena 1977 v Olomouci , působí na katedře filozofie Filozofické fakulty MU jako odborná asistentka.
Většinu jevů dokážeme předpovědět jen za cenu toho, že připustíme, že se chovají naprosto nahodile. Z přednášky dr. Jastrzembské „ HARMONIE A CHAOS JAKO NÁSTROJE VYSVĚTLOVÁNÍ A PŘEDVÍDÁNÍ":
„Pokud je však chceme pochopit, potřebujeme vidět strukturu a řád. Někdy to příroda udělá za nás, jindy jej tam musíme vložit sami. Je to praktická konstrukce, která nám pomáhá obejít naše vlastní omezení."
Nickl Peter , prof. (Universita v Hannoveru)
Z přednášky prof. Nickla „CHAOS" OD LEIBNIZE PO NIETZSCHEHO":
„Pro Leibnize chaos vlastně neexistuje, příp. má status nebytí; pro Nietzscheho je chaos přesně to, co člověk potřebuje ke své tvořivosti. Jak došlo k této změně hodnocení chaosu?"
Pfeiffer Tomáš
Známý biotronik. V televizi vystupoval v pořadu Seance na Nově, kde působil léčivými silami na diváky u obrazovek. V roce 1994 založil Duchovní univerzitu Bytí v Praze. Pořádá přednášky a na svých koncertech rozeznívá Vodnářský zvon, který přináší posluchačům netradiční duchovní zážitky.
Šmajs Josef, prof.PhDr. Ing.CSc.
Narozen 1938, Skvrňov okr. Kolín, působí na katedře filozofie Filozofické fakulty MU jako profesor filosofie. Od roku 1987 -1989 působil jako proděkan FF, v letech 1989 -1996 byl členem akademického senátu FF MU. Dva roky působil jako člen Rady vysokých škol MŠMT. Na pět let se stal vedoucím katedry filosofie a členem vědecké rady FF MU.
Z přednášky prof. Šmajse „K HARMONII VE VZTAHU PŘÍRODY A KULTURY":
„Nebezpečný onticky opoziční vztah kultury k přírodě může patrně zmírnit jen biofilní transformace kultury duchovní i materiální. Tím sice neznikne úplná harmonie mezi přírodu a kulturou, ale může dojít k přijatelné formě symbiózy mezi odlišně uspořádanými systémy kultury a přírody."
Štědroň Miloš, prof., PhDr., MgA., CSc.
Narozen 1942 v Brně. muzikolog, skladatel, editor, pedagog, kritik a hudební popularizátor. Hudební vědu a bohemistiku studoval v letech 1959-64 (PhDr. 1967) na filozofické fakultě UJEP v Brně (dnes Masarykova univerzita), a pak skladbu a hudební teorii na JAMU v Brně (1965-71, A. Piňos, M. Ištvan, C. Kohoutek a J. Kapr). Zde absolvoval i postgraduální studium experimentální a elektroakustické hudby (1970-2).
V letech 1963-72 vedl Malé divadlo hudby a poezie (dnes (2007) Malé divadlo hudby, pořádá Knihovna Jiřího Mahena v Brně) při hudebně historickém oddělení Moravského muzea v Brně. Od roku 1972 působí na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty MU. Je jedním ze zakládajících členů Divadla Husa na provázku a je s ním spjat až do současnosti.
Votruba Viktor, Mgr. Ph.D.
Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky, odborný asistent.
Zouhar Jan, prof.
Narozen v roce 1949, je v současnosti vedoucím katedry filosofie Filosofické fakulty Masarykovy University v Brně. Jeho hlavním tématem jsou dějiny českého filosofického myšlení (Masaryk, J.L. Fischer, Nietschův vliv v Českých zemích) a dále filosofické přesahy v dílech předních osobností české literatury (F.X. Šalda, O. Březina či K. Čapek). Jeho přístup k sociálním a vědeckým otázkám je ovlivněn genetickým strukturalismem.
Z přednášky prof. Zouhara „A.I.BLÁHA O HARMONII SPOLEČNOSTI":
„Pozornost bude věnována Bláhovu federativnímu funkcionalismu jako teorii, která harmonický a organický vývoj společnosti spojuje s vyváženým vztahem mezi vzájemně propojenými nadindividuálními funkcemi (hospodářskými, politickými, kulturními), které slouží k uspokojování společenských a individuálních potřeb.