4. ročník - Krize a hodnoty

O TÉMATU "KRIZE A HODNOTY" V RÁMCI 4. ROČNÍKU DISKUTOVALI:

Tomáš Halík

Profesor sociologie na FF UK, rektor univerzitního kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze a prezident České křesťanské akademie. Ve své práci se zaměřuje hlavně na filozofii a sociologii náboženství, vztah náboženství, kultury a politiky a otázky evropské kulturní identity. V roce 2009 vydal soubor esejů "Stromu zbývá naděje -- Krize jako šance" , které spojuje velké téma: naděje. Autor učí úctě ke každé podobě lidské naděje, protože v ní může být skryto víc, než jen cíl, k němuž se vědomě upíná - v hloubi naděje tuší žízeň po absolutnu. Naděje je zvláště aktuální téma v čase krize, kterou autor pojímá šířeji než jen krizi ekonomickou. Každá krize je však šance: právě krize v životech jednotlivců i společností, v nichž se mnohé naděje ukazují být pouhými iluzemi, umožňuje naději pročistit se a uzrát, "zamířit na hlubinu" - krize je tak kolébkou naděje. Autor polemizuje s jednostranností ateismu i povrchní náboženskosti, hlásí se k teologii, "která se podobně jako Bible podobá spíše literatuře a umění vůbec originalitou stále nových reinterpretací a vnitřní bohatostí, než uzavřeným "bezrozporným" systémům pozitivistické vědy či novověkých "vědeckých ideologií"."

Erazim Kohák

Populární profesor filozofie, publicista. Narozen v Praze. Je vědecký pracovník Centra globálních studií FLÚ AVČR a UK, emeritní profesor Univerzity Karlovy a Boston University. Za války byli jeho rodiče vězněni za odbojovou činnost. Po válce navštěvoval Státní akademické gymnázium v Praze. Po únorovém puči vroce 1948 otec, spolupracovník Ferdinanda Peroutky a tehdy politický redaktor Svobodného slova, uprchl s rodinou do USA. První cyklus vysokoškolského studia filozofie a regionalistiky na Colgate University ve státu New York (1954). Na universitě v Yale studoval na TF a FF a dosáhl hodnosti magistra (MA 1957 a PhD v oboru filozofie). Akademickou dráhu začal v roce 1958 jako asistent. Byl jmenován docentem (1970) a profesorem (1977). Vroce 1991 se z USA vrací do Československa a působí na FF UK. Kohákovo filozofické dílo vychází z pojetí filozofie jako úsilí o orientaci člověka ve vztahu k Bohu, ke světu a k člověku a z přesvědčení, že filozofovou povinností není jen úsilí o odbornou zdatnost, nýbrž též pedagogická činnost v nejširším smyslu oslovování obce ve věcech veřejných. Angažuje se v ekologických hnutích.Vybraná díla:The Victors and the Vanquished (s H. Kovályovou), New Yor 1973 Na vlastní kůži(s H.Kovályovou),Toronto 1973 Národ v nás, Toronto 1978 Idia and Experience, Chicago 1978, 1982 The Embers and the Stars, Chicago 1984, 1987Jan Patočka: His Thought and Writings, Chicago 1989 Dopisy přes oceán, 1992, Jan Patočka: filozofický životopis, 1993 Člověk, dobro a zlo, 1994 Pestrost a pravda.

Tomáš Sedláček

Hlavním makroekonom hospodářských strategií v největší české bance, ČSOB. Ekonomický poradce bývalého prezidenta České republiky Václava Havla. Byl členem NERV, Národní ekonomické rady vlády, poradní orgán pro premiéra ČR v boji proti finanční krizi a při vedení předsednictví EU. Na jaře 2009 publikoval knihu Ekonomie dobra a zla, která se stala nečekaným bestsellerem a otevřela řadu diskusí. Vystudoval teoretickou ekonomii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kde obdržel titul PhDr. a vyznamenání děkana. Zde přednáší filosofii, ekonomii a dějiny ekonomických teorií. Za diplomovou práci o etice a ekonomii získal Hlávkovu cenu. Je stipendistou Yale University, která ho v roce 2006 ve svém Yale Economic Review zařadila mezi pětici mladých perspektivních ekonomů (Young Guns: 5 Hot Minds in Economics). V roce 2004 přijal postexpertního poradce ministra financí, kde se věnoval reformám a snižování schodku veřejných rozpočtu. Založil Ekonomický klub, je členem programového výboru nadace Fórum 2000 a členem poradních či dozorčích rad mnoha dalších neziskových organizací.

Jan Zouhar

FF MU Brno, proděkan, profesor dějin filozofie, vedoucí katedry filosofie Filosofické fakulty Masarykovy University v Brně. Jeho hlavním tématem jsou dějiny českého filosofického myšlení (Masaryk, J.L. Fischer, Nietschův vliv v Českých zemích) a dále filosofické přesahy v dílech předních osobností české literatury (F.X. Šalda, O. Březina či K. Čapek). Jeho přístup k sociálním a vědeckým otázkám je ovlivněn genetickým strukturalismem.

Pavel Baran

Ředitel FÚ AV ČR, studoval filozofii a historii na FF MU. Věnuje se především filozofické problematice hodnot a hodnocení. Odborný garant festivalu filosofie.

Sylvie Richterová

Profesorka české a slovenské literatury na univerzitě „La Sapienza" v Římě. Studovala v Praze a v Římě. Publikovala dvě básnické sbírky, pět prozaických děl, a tři svazky literárních studií. Obdržela dvě ceny českého Literárního fondu.

Karl-Friedrich Kiesow

Profesor filozofie na Leibniz Universitaet v Hannoveru.

Akademický rada na Institutu filosofie Leibnizovy university v Hannoveru. Dosavadní publikace se týkají filosofie symbolických forem a filosofie organismu. V současné době pracuje na monografii s pracovním názvem "Filosofie organismu. Studie k emergenci, imanentní kauzalitě a supervenienci" a také na sbírce esejů o americkém básníkovi W. Stevensovi (spolu s J. Máchou).

Společenská role peněz vyvolávala od nepaměti extrémně protikladná stanoviska, počínaje prostým předsudkem, jenž se odráží ve známém úsloví o prokletí zlata, až po marxistickoua neo-marxistikou analýzu produkčního a oběhového procesu hospodářských forem prvotního komunismu, feudalismu a kapitalismu, jež se vyostřuje až do známých výtek o fetišismu formy zboží a mystifikující roli peněz ve společenském styku. V přednášce přijde nejprve ke slovu hlas měšťácké sociologie: G. Simmel, jenž se ve své "Filosofii peněz" bije za jím takto pojmenované osobní finanční hodnoty, tj. za pozitivní význam peněz pro rozvinutí objektivní a subjektivní kultury. S tímto budou konfrontovány vybrané citáty z Marxova Kapitálu, abychom na pozadí posledních zkušeností (finanční krize) dospěli k celkovému obrazu.

Michael Hauser

Působí na FU AV a přednáší na PF UK v Praze. Je předsedou občanského sdružení SOK, které se zabývá současným sociálně kritickým myšlením a jeho popularizací.