12. ročník - Dějiny a budoucnost
TISÍCE DOTEKŮ - VÝSTAVA OBRAZŮ JIŘÍHO ŠPAČKA
6. červen
O Jiřím Špačkovi slovy surrealistického výtvarníka z Hradce Králové, Jaroslava Martince:
"Jiří Špaček je absolventem průmyslové školy strojnické - a byť se strojnické profesi nevěnuje- ukázalo se nicméně, že mu je toto vzdělání k užitku, neboť v mnohých hodinách u rýsovacího prkna si osvojil práci s rýsovacím perem.
Svědčí o tom i název výstavy, kterou zahajujeme: Tisíce doteků.
Ano, tisíce doteků rýsovacím perem i jinými výtvarnými pomůckami je zapotřebí, aby ze spleti černých, stroze ostrých, či jinde zase eroticky zaoblených čar vystoupily na plátně či papíru malířem stvořené výtvarné objekty, které nejsou jen výtvarným gestem, ale hluboce promyšlené obrazy fantastické předmětnosti, stěží zařaditelného humoru a schopnosti proměnit i tu nejbanálnější příhodu či zážitek v pravdě magickou operaci. A další tisíce doteků dál stínují a šrafují vzniklé artefakty.
To vše je pouze prostředek - cesta - kterou se Jiří Špaček ubírá, aby si, předpokládám že hlavně pro sebe, definoval své pocity.
Nejde o vědomí, jde o nevědomí. Tato podzemní řeka protéká našim nitrem.
Malíř se na ni soustředí, ale zároveň je třeba maximálního uvolnění.
A jak dosvědčuje tvorba Jiřího Špačka, je tohoto procesu schopný, ba co víc, on tento proces dokáže vyjádřit výtvarně a tudíž i beze slov. Což je daleko přesnější, než kdyby se o totéž někdo snažil slovy.
Leckdy se v komplikovaných dějích, které jsou předváděny na plátně či papíru, odehrávají příhody a akce, jakých jsme každodenními svědky.
Vše, co na zdejší výstavě uvidíte, je, jsem o tom hluboce přesvědčen, autorem promyšleno do nejmizivějších detailů - a tudíž ve svém důsledku i prožito..."
V konečné fázi však záleží především na vás - návštěvnících výstavy - že ať už je na obraze namalováno cokoliv, uvidíte pouze to, co vidět chcete...
ČESKOSLOVENSKO MEZI VÝCHODEM A ZÁPADEM
7. červen
Přednáší:
prof. PhDr. Iveta Radičová, Ph.D.
prof. PhDr. Igor Lukeš, Ph.D., M.A.L.D.
ČESKOSLOVENSKO (100 LET VZNIKU)
8. červen
Vznik Československa v roce 1918 představuje splněné naděje vícera generací Čechů. Bylo tomu podobně i u Slováků? Víme, že ne všechny národnostní a společenské skupiny žijící na území nového státu jeho vznik jednoznačně přivítaly a přijaly za svůj. Negativně se k Československu stavěla především německojazyčná menšina. Vztah katolické církve rovněž nebyl jednoznačně pozitivní. Společně s historiky prozkoumáme tyto ne všem známé okolnosti vzniku nového státu, jehož stoleté výročí si letos připomínáme.
Moderuje a řídí Mgr. Petr Dvořák, Ph.D.
Přednáší:
doc. Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D.
Transformace na církevní a národnostní rovině po roce 1918
Vznik československého státu vedle mnoha pozitivních procesů, spojených s posílením a upevněním státní a národní identity, jež se projevila zvláště v českém prostředí, vyvolal také některé krizové jevy, a to jak v církevní sféře, tak i v národnostní oblasti na poli česko-německého vztahu. Již v počátku existence republiky tak můžeme identifikovat společenské štěpné linie, přičemž národnostní konfliktní linie měla pak negativní vliv i na existenci státu ve 30. letech. Cílem příspěvku bude nástin formování katolické a sudeto(německé) identity pod vlivem etablování ČSR v roce 1918.
doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
Československo a Slováci
Přednáška na téma vztahu Čechů a Slováků na počátcích Československa. Znali jsme se vůbec? Vnímala česká politika Slovensko a Slováky před rokem 1918? Jaká byla role Slovenska při vstupu do společného státu? Jak moc rozdílné byly tyto dvě součásti někdejší monarchie? To vše jsou otázky, na které se zaměří přednáška o Československé republice a Slovácích na počátku společného státu.
Josef Nedvěd
České stopy na Zakarpatí
Za pouhých 20 let existence našeho společného státu se Podkarpatská Rus nesmazatelně zapsala do mysli několika generací, a to jak Čechů, tak Rusínů. Za 20 let bylo vykonáno hodně toho, na co mohli být Češi i Rusíni hrdí. Lze i po téměř 80 letech, které uplynou od odtržení Podkarpatské Rusi od Československa, najít v zemi pod Karpaty, dnešní Zakarpatské oblasti Ukrajiny, stopy po práci našich předků? Můžeme i dnes, při návštěvě této země být hrdí na jejich odkaz a lze na něj navázat? Mají Češi a současní Zakarpatští Ukrajinci o to zájem?
VEČER PRVNÍ REPUBLIKY
8. červen
Hraje Melody Gentlemen
Zazní československé swingové evergreeny z 30. a 40. let minulého století, slavné filmové melodie i dobové mezinárodní taneční šlágry.
MAXIPES FÍK
9. červen
Pohádka pro děti Horáckého divadla Jihlava.
OBČANSKÝ AKTIVISMUS
9. červen
Jednou z dělících čar současné společnosti se zdá být postoj k občanskému aktivismu. Na jedné straně velká většina lidí chápe pozitivní vliv všech činností, které vznikají nenuceně, ve volném čase nebo s nasazením dobrovolníků, ať už jde o fungování sportovních klubů, úklid veřejných prostor nebo různé charitativní akce. Na straně druhé vládne podezřívavost a odmítání činností neziskovek nebo aktivních občanů a občanek jako „nedemokratických“ entit, jež zasahují do činnosti legitimně fungujících institucí, blokují významné stavby nebo, ještě hůř, působí jako „zahraniční agenti“. Naše diskuse se zaměří na otázky místa občanského aktivismu v demokratické společnosti, jeho legitimity a přínosu pro fungování současného státu, jakož i předpokladům aktivního působení občanů a případným hranicím užitečnosti občanského aktivismu.
Moderuje a řídí PhDr. Juraj Hvorecký, Ph.D.
Přednáší:
doc. PhDr. Ing. Ondřej Císař, Ph.D.
Historie a současné poměry na poli politického aktivismu
Po krátkém úvodu o povaze a historii politického aktivismu se zaměříme na jeho současné proměny. Postavení politických aktivistů (nejen) v České republice se mění v závislosti na proměnách celkového politického kontextu. Jejich pozice a logika fungování se sama o sobě stává politickým problémem a musejí tak hledat nové zdroje legitimity a podpory v očích veřejnosti. Jaké hlavní problémy dnes aktivisté řeší a kam směřují?
doc. PhDr. Marek Skovajsa, Ph.D.
Proti kultu aktivního občana
Občanský aktivismus je mnohoznačnější pojem, než by si přáli jeho zastánci z liberálního prostředí. Zatímco některé občanské aktivity demokracii posilují, jiné jí škodí. Neplatí přímo úměrný vztah: čím více občanského aktivismu, tím lepší demokracie, stejně jako neplatí, že demokracie je tím kvalitnější, čím více přímých či participativních prvků obsahuje. Politicky aktivní občan, tento nedomyšlený ideál liberálního měšťanstva, a jeho mladší levicově liberální pokračovatel z 60. let minulého století, aktivista sociálního hnutí, dnes čelí velké výzvě v podobě populistického aktivismu.
Mgr. Edvilas Raudonikis
Občanský aktivismus v Litvě
Postoje Litevců k občanskému aktivismu. Posluchači se dále seznámí s politickými festivaly a také problematikou severských modelů dialogu.
POPEL A PÁLENKA
9. červen
Divadelní představení Horáckého divadla Jihlava.
OSOBNOSTI 1. REPUBLIKY
10. červen
Žádné úvahy nad historickými milníky a předěly nejsou úplné, pokud se nedotýkají role osobností v dějinách. Nedlouhá existence první Československé republiky, nostalgicky označované za zlatou éru naší státnosti, byla spojena s křehkým poválečným uspořádáním světa (versailleský mírový systém) a se vyznačovala množstvím zvratů. Spíše než o idylický věk se jednalo o bouřlivou dobu plnou nadějí orámovanou zničujícími světovými válkami a přeťatou Velkou hospodářskou krizí se všemi neblahými důsledky. Tato dějinná kulisa vytváří zajímavou scénu pro představení osudů i díla význačných jednotlivců, kteří se stali skutečnými symboly novodobé československé státnosti. Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937), Edvard Beneš (1884–1948) a Tomáš Baťa (1876–1932) jsou právem – nejen na domácí půdě, ale i v zahraničí – ikonami Republiky československé. Právě jejich životy, činy a nelehké volby odráží úspěchy i prohry československé společnosti a při zpětném pohledu mohou být inscenovány jako titánské úsilí jednotlivců zvrátit běh dějin.
Moderuje a řídí PhDr. Ondřej Ševeček, Ph.D.
Přednáší:
prof. Mgr. Vratislav Doubek, Ph.D.
T. G. Masaryk a nesamozřejmost jeho vlivu
Vznik Československé republiky v roce 1918 byl proveden v rozporu s koncepcemi české realistické politiky, jak je formulovala před vypuknutím války a přitom v souladu s ideálem vlastního národního růstu. Vstupní teze naznačí některé problémové souvislosti procesu vzniku republiky a role, již sehrával Tomáš G. Masaryk coby významná politická a myslitelská osobnost své generace.
Nesamozřejmost republiky - republikanismus nebyl do války obecně sdílenou státní formou v české společnosti a ani Masarykem vedený zahraniční odboj jej po dlouhou dobu nepreferoval. Pod jakými vlivy došlo k převzetí a preferenci tohoto konceptu? Problematičnost teze malého státu malého národa – Masaryk vnesl do české státoprávní diskuse výraznou tezi „velikosti v malosti“, jíž se mu podařilo rozvinout do podoby, která měla řadu oponentů i alternativ, ale nakonec se stala výchozím konceptem programu zahraničního odboje a zdrojem národního sebevědomí, o něž se opíral program samostatnosti. Problematičnost role intelektuála v politice – Masaryk byl před vypuknutím války výraznou autoritou veřejné diskuse, ale jeho politický vliv zůstával značně omezený. Přesto se dokázal prosadit nejen do čela nově vzniklého státu, ale svým vlivem a působením se stal symbolem mladé republiky.
PhDr. Miroslav Pauza, CSc.
Edvard Beneš – teoretická východiska, politická orientace, kruciální rozhodnutí
Když 3. září 1948 ve čtyřiašedesáti letech v Sezimově Ústí zemřel prof. dr. Edvard Beneš, měl za sebou výraznou politickou kariéru. Spolu s Masarykem stál u zrodu samostatného Československa, v letech 1918 – 1935 byl 14 krát ministrem zahraničních věcí, v letech 1921 – 1922 vykonával funkci předsedy vlády, v letech 1935 – 1938 a následně v období 1940 – 1948 byl prezidentem republiky. Edvard Beneš byl humanista s vyhraněným sociálním cítěním, vzdělanec, věřící v sílu vědění a diplomat, usilující o politiku založenou převedším na racionální argumentaci. Na druhé straně bylo jeho jistou slabinou to, že spoléhal na čestné dodržování - již jednou uzavřených - mezinárodních smluv. Základem jeho koncepce byla snaha zabezpečit existenci republiky spojeneckou dohodou s Francií (Locarno 1925) a následně SSSR (16. 5. 1935). Takto vlastně Beneš politicky stojí „mezi Západem a Východem“, což nepřestalo mít výrazné konsekvence. Během svého působení čelil E. Beneš nejméně třem osudovým problémům: atmosféře před a po „Mnichovu“(1938), situaci v roce 1945 (odsun části německého a maďarského obyvatelstva z Československa) a konečně vládní krizi v únoru 1948. Až dodnes fakticky trvá spor o to, zda ve všech těchto případech Edvard Beneš zvolil optimální řešení. Možným klíčem k posouzení je pokus rozumět nejen Benešovým teoretickým a světonázorovým východiskům, ale rovněž i jeho mentalitě. To obojí se totiž ve zmíněných případech promítlo do jeho způsobu rozhodování
PhDr. Ondřej Ševeček, Ph.D.
Tomáš Baťa – k roli kapitánů průmyslu v dějinách
Průmyslník Tomáš Baťa se stal již za svého života legendou. Jeho životní příběh „selfmademana“, který se z malé obuvnické dílny na zlínském náměstí vypracoval v jednoho z nejúspěšnějších podnikatelů Evropy, současníky fascinoval a záhy se stal součástí prvorepublikového pantheonu formujícího identitu mladého československého státu. Podnikání Tomáše Bati přitom svými ambicemi překračovalo nejen horizonty doby, ale také stávajícího hospodářského a sociálního uspořádání. Nešlo ve své podstatě pouze o hospodářský projekt, ale o specifickou vizi podoby moderního průmyslového světa. Značný inovační potenciál Baťova podnikání rozpoznali také mnozí současníci. Dostalo se tak do ohniska debat o možných cestách vývoje moderních společností a řešení palčivých hospodářských a sociálních otázek. Vystoupení se pokusí formulovat odpovědi na tři otázky: Co charakterizuje osobnost Tomáše Bati a jaké faktory stály za úspěchem jeho podnikání? Jaké změny jeho aktivity podněcovaly? A jakou roli sehráli podnikatelé jeho typu v rámci vývoje moderní společnosti?
JAVORY
Koncert pod širákem
10. červen
PRAŽSKÉ JARO
11. červen
Padesátileté výročí pražského jara 1968 je podnětem k jeho filosofické reflexi. Bylo pražské jaro začátkem cesty ke společnosti, kde bude vládnout sociální spravedlnost a zároveň svoboda jedince, nebo to byl předem prohraný pokus?
Moderuje a řídí doc. Mgr. Michael Hauser, Ph.D.
Přednáší:
PhDr. Ondřej Lánský, Ph.D.
Pražské jaro 1968 a (teorie) elity
Příspěvek se věnuje otázce vztahu teorií elit a reformních snah z roku 1968 s důrazem na porozumění vzniku stranické vládnoucí vrstvy v hierarchiích klíčových institucí společnosti. Soustředí se zejména na otázku vazby mezi objevujícím se zájmem o teorie elit v řadách československých sociálních myslitelů tehdejší doby a praktickým fungováním strany a vlády.
Mgr. Petr Kužel, Ph.D.
Podnikové rady a koncept společenské samosprávy v diskuzích roku 1968
Příspěvek se zaměřuje na význam podnikových rad a koncept společenské samosprávy v kontextu reformních snah roku 1968. Přiblíží historii podnikových rad v tehdejším Československu, jejich roli a funkci a diskuze, které byly s konceptem společenské samosprávy jako prostředkem demokratizace společnosti spojeny.
doc. Mgr. Michael Hauser, Ph.D.
Stát jako emancipace
Pražské jaro 1968 je vzácným příkladem toho, že impuls k reformě daného systému může přijít ze státní struktury samotné. V příspěvku zdokumentuji, že Dubčekovo vedení nebylo vystaveno zásadnímu tlaku zdola, a přesto se rozhodlo uskutečnit otevření systému. Pražské jaro 1968 ukazuje, že za jistých mimořádných okolností se stát a státní moc může stát nositelem emancipace. Proto nelze stát chápat ve foucaultovském smyslu pouze jako disciplinační a represivní moc, nýbrž také jako potenciálního nositele své vlastní změny.
PŘEDNÁŠKA
11. červen
Přednáší:
doc. PhDr. Milan Uhde
prof. PhDr. Miloš Štědroň, CSc.
Hudba - musica - metajazyk - božský dar - komické - tragické - tragikomické - humor - boží smích
Přednáška je součástí hudebního festivalu Concentus Moraviae, který je partnerem Evropského festivalu filozofie.
BUDOUCNOST ČLOVĚKA
12. červen
Moderuje a řídí prof. PhDr. Josef Krob, CSc.
Přednáší:
Pavel Vachtl
a) Technologické utopie 20. století a atompunk
b) Konceptuální a estetické souvislosti futurismu a vědecké fantastiky během posledních 100 let
Ve druhé polovině 20. století rostly možnosti vědy a technologií raketovým tempem. Lidstvo zažilo nástup jaderného a kosmického věku, což pozitivně ovlivnilo autory sci-fi i společenských utopických koncepcí. V posledních 10 letech je pro odpovídající konceptuální, společenský a estetický prostor ražen název atompunk.
Mgr. Robin Kopecký
Morání enhancement: povinnost nebo problém?
Je zdokonalení lidské přirozenosti pomocí techniky naší povinností? Pokud učiníme pomocí lidské bytosti svou přirozeností více altruistické co do svých motivů a jednání, stanou se skutečně více morální? A Je žádoucí připravit lidstvo o možnost konat zlo?
prof. RNDr. Jiří Wiedermann, DrSc.
a) Umělá inteligence: naděje nebo hrozba?
b) Co umělá inteligence a roboti v současné době umí a jak se učí? K čemu se umělá inteligence využívá? Máme se obávat vývoje umělé inteligence?
DIVADELNÍ PŘEDSTAVENÍ FILOSOFICKÁ OTÁZKA
12. červen
„Filosofická otázka“ s podtitulem „Hra o svobodě“ je otázka po svobodné vůli v deterministickém vesmíru. Hlavní postava, proponent svobodné vůle, bojuje s okolnostmi, které se s trochou nadsázky dají nazvat osudem, který jej — téměř nevyhnutelně (?) — vede od morálně nezávadného záměru ke strašlivým důsledkům. Přestože hra primárně rozebírá spor determinismu a svobodné vůle, činí tak na pozadí historické paralely, a pozorný divák si může všimnout i zdviženého prstu (byť bez zbytečného moralizování) varujícího před horlivým následováním dobrých myšlenek do horoucích pecí pekelných, které už se tolikrát v minulosti opakovaly, a — téměř nevyhnutelně (?) — se opakovat budou i v budoucnu.
BUDOUCNOST STÁTU
13. červen
Moderuje a řídí doc. Mgr. Bohuslav Binka, Ph.D.
Přednáší:
Mgr. Petr Agha, LL.M., Ph.D.
Globalizace
Žijeme v éře globálního obchodu na globálních trzích, globální komunikace, globálního cestování a globální migrace, globálních společností i globálního ničení životního prostředí. I když je globalizace všeobecně přijímána jako nové paradigma společnosti, zůstává v obecném diskurzu pozoruhodně vágní. Existuje mnoho teoretických konceptů, které ukazují, jak se globalizace podílí na transformaci moderní společnosti a erozi jejích tradičních pilířů – zejména moderního státu. Proměnu moderního státu v podmínkách globalizace lze asi nejlépe vystihnout jako destabilizaci tradičních definičních znaků státu: území, obyvatelstva a správních struktur. Strukturální změny, ke kterým nyní dochází, v mnoha důležitých ohledech vyjadřují jasný rozchod s bezprostřední minulostí symbolizovanou ideou moderního státu, jak ji popsal např. Max Weber. Často se navíc zdá, jako by idea tradičního moderního státu nebyla v současné době už smysluplná – a o to méně se dala prakticky realizovat. Přednáška si klade za cíl nejen zprostředkovat složitost, význam a nejednoznačný charakter procesu globalizace, ale i zachytit jeden z možných způsobů, jak můžeme popsat a vysvětlit její průběh i dopad na podobu moderní společnosti.
PhDr. Radek Buben
Státy versus politické režimy. Proměny chápání státu a státnosti ve společenských vědách a mimoevropské politické praxi.
Příspěvek se zaměří na analýzu debat o vztahu dvou konceptů v sociálních a humanitních vědách, totiž konceptu státu a typů politických režimů (demokracie, autoritářství atd.), a na důležitost, jež jim byla v různých epochách dávána. Zejména ve teoretických debatách o demokracii a její ne/schůdnosti v mimoevropském světě se řada teoretiků problémem státu a státnosti nezabývala a koncentrovala se na jiné politické a společenské proměnné. Stejně nebyly nedostatečná státnost a slabé státní kapacity (M. Mann) příliš reflektovány v širším demokratizačním diskurzu po studené válce. Jádrem příspěvku bude teze, že budování státu (a státnosti) a demokracie jsou dva v mnoha ohledech protikladné procesy, které se však v mimoevropském světě mají odehrávat paralelně, což může vést - a často vede - k neúspěchu obou snah.
A LITTLE NIGHTMARE MUSIC
13. červen
Představení Malá noční hudební můra se ve svém žánru stalo klasikou, Igudesman a Joo s ním už rozesmáli diváky po celém světě. Ve vypečených skečích dua hudebních komiků se může stát cokoliv, ukazují totiž hudební svět takový, jaký ve své podstatě je: jako velké hřiště pro dospělé děti. Herec Sir Roger Moore o tomto mimořádném představení poznamenal: „Název Malá noční hudební můra je zavádějící… Igudesman a Joo nejsou noční můra, ale sen ... nenechte si je ujít!"
Koncert je součástí hudebního festivalu Concentus Moraviae, který je partnerem Evropského festivalu filozofie.
BUDOUCNOST STÁTU
14. červen
Jiří Hošek
Brexit coby memento Czexitu
Existence a setrvání ČR v Evropské Unii a tendence na odchod. Velká Británie má dlouhodobě pověst země, která se chová velmi zodpovědně, a nepouští se do nevypočitatelného rizika. Když se bývalý ministerský předseda David Cameron pokusil umravnit část euroskeptických rivalů ve vlastní straně, ohrozil budoucnost země na další desetiletí. Kombinace strachu z imigrace, ekonomické frustrace a příležitosti vytrestat politickou elitu vytvořila smrtící “podhoubí,” z něhož vyrostl brexit, tedy odchod Spojeného království z Evropské unie. Nečekané rozhodnutí britských voličů z června 2016 se ještě nezhmotnilo, ale jeho podoba děsí jak samotné Brity, tak zbytek Evropské unie. Šéfkomentátor Seznamu Zprávy Jiří Hošek přožil v Británii v inkriminovaném období skoro 6 let coby zpravodaj Českého rozhlasu. Pokusí se vysvětlit, co cestu k brexitu otevřelo. Jeho pohled poslouží jako odrazový můstek k debatě, proč by Česku mohl podobný scénář reálně hrozit.
PROMÍTÁNÍ FILMŮ
14. červen
Filmy Radima Svobody:
Kontra
V laciném hotelovém pokoji se setkávají Patrik s Rudolfem. Jeden se vysmívá konspiračním teoriím, druhý jim věří. Kdo s koho? … Konspirační teorie, dezinformace nebo fake news. Fenomén poslední doby, kterému podléhá, ať už vědomě či nevědomě, čím dál více lidí. Krátký film Kontra s velkou nadsázkou sleduje, jak mohou být „alternativní fakta“ pro leckoho působivá.
Cornelia
Film Cornelia mixující žánr krimi a thrilleru popisuje jeden den mladého poručíka Adama Tománka, který vyšetřuje případ podvodného převedení krachující firmy Cornelia na bílého koně.
AFTERPÁRTY
14. červen
S ředitelem festivalu Milanem Dufkem o všem, co vás zajímá.