14. ročník - Hrozby a příležitosti
8. září
Hrozby a příležitosti – výzva pro architekturu
Ing. arch. MArch. Adam Gebrian
Jaký je rozdíl mezi veřejným prostorem a veřejným životem?
Co vše je možné ve veřejném prostoru dělat a jaký je jeho hlavní smysl?
Je možné používat jej k něčemu jinému než k tranzitu a k zábavě?
Jak složité je vytvářet nové veřejné prostory a jakou práci představuje starat se o ten existující.
Toto je jen několik otázek, které se mi honí hlavou a na které se pokusím odpovědět.
A nejspíš padne ještě několik dalších otázek a odpovědí.
Hrozba, hrozně hodně příležitostí
Náš věk se stěhuje do nereálné reality (internet) a nehmotných hodnot (např. peníze). Přednáška se bude zabývat filozofií internetu a popisem „nové země“, která vítá uprchlíky, nezná pohlaví ani rasu, je snem komunistů, anarchistů, kolektivistů i kapitalistů. Tématem též bude sterilní digitální svět, budoucnost pojištěného kapitalismu, a jeho hrozně mnoho hrozných příležitostí.
9. září
Výzvy a hrozby v kyberprostoru
Kyberprostor a související technologie jsou dennodenní součástí života téměř každého z nás. Jen málokdo zůstal offline. Online prostředím nám přineslo širokou škálu možností. Jaká jsou s ním ale spojená negativa? Má potenciál ohrozit společnost nebo jí může naopak přinést ještě něco nového?
10. září
Zaostřeno na koronavirus
Koronavirus: všechno zlé může být k něčemu dobré
prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc.
Epidemie choroby covid-19 nám zkomplikovala životy a ještě nějaký čas je komplikovat bude. Lze na ní ale najít i několik pozitivních stránek. Veřejnost si nevídaným způsobem v souvislosti s epidemií doplňuje znalosti z oboru epidemiologie, virologie a imunologie a seznamuje se také s tím, jak obtížně se získávají vědecké poznatky, a jak je vědecké poznání zásadně důležité pro zvládání takovýchto hrozeb.
Velmi důležité je, že tato situace dala silný impuls k vývoji principiálně úplně nových, často doslova futuristických diagnostických technik, které by již brzy měly umožnit daleko citlivější a rychlejší detekci nejen koronavirů, ale stovek jiných patogenů. Epidemie podnítila i vývoj nových protivirových léků.
Krizová situace také ukázala, jak důležité je mít dobře fungující veřejné instituce a silný stát, který může mobilizovat potřebné technické zdroje i velmi značné finanční prostředky. Stálo by za úvahu, jestli by tyto ekonomické aspekty nemohly být částečně řešeny také zcela novými přístupy tzv. moderní monetární teorie, a to i nejen v krizových časech.
Koronavirus a západní civilizace
RNDr. PhDr. Zdeněk Hostomský, CSc.
Z čistě biologického pohledu je současná koronavirová pandemie snadno uchopitelná a její vývoj předvidatelný. Můžeme se spolehnout na vědu a biomedicínský výzkum, že brzy přinesou uspokojivá řešení, ať už v podobě léků nebo vakcín. Naše technologická invence a kreativita jsou, konec konců, důležitými atributy západní civilizace, které z ní během několika posledních století udělaly dominantní sílu ve světě.
Dalším důležitým atributem západní civilizace je svobodná občanská společnost, odvolávající se na nezcizitelná práva a svobody. Ale i do této oblasti nám koronavirus razantně zasahuje, možná více, než jsme si ochotni připustit.
Odhadnout společenské a ekonomické dopady současné krize bude daleko náročnější než virologické a medicínské otázky s pandemií související, zejména když vědecká data a epidemiologické statistiky, tendenčně zabalené, se používají jako argumenty v politickém boji. Už dnes je možné rozpoznat trendy, které ve společnosti doutnaly mnoho desítiletí, ale současná krize krize je zvýrazňuje a urychluje. Týká se to přehodnocení globalizace a postavení Číny, role národního státu a základních práv jedince. Vedle mobilizace toho nejlepšího tak současná krize poukazuje i na povážlivé slabosti západní společnosti, nejnápadněji v anlicky mluvícím světě. Pozorujeme inherentní nejistotu v sebe sama a své kořeny, včetně oživení zdiskreditovaných ideologií, které popírají samu podstatu západní civilizace a deklarují jako svůj cíl její zrušení.
Nám se tak v této těžké době naskýtá příležtost nejen se k západní civilizaci hrdě přihlásit, ale ji v období otřesů a nejistot i zásadním způsobem podržet a afirmovat.
Existenční hrozba? Interkulturní poznámky k současné a každé příští pandemii
Budoucnost lidstva je v kosmickém věku plná skvělých příležitostí, stojíme ale taktéž na okraji srázu. Jedním typem existenčních hrozeb jsou pro lidstvo pandemie, ať už přirozené či způsobené člověkem. Jak jsme na ně připraveni? Jaká poučení plynou z pandemie současné? Které země a kulturní okruhy jsou příkladem dobré praxe a které nikoli a proč?
11. září
Cesta k dokonalosti
Bioterorismus vs. evoluce. Mýty a fakta
prof. Mgr. Petr Svoboda, Ph.D.
V dějinách se lidé pokoušeli si škodit jiným lidem i pomocí mikrobů. Ve 20. století pak vývoj biologických zbraní na obou stranách železné opony dosáhl kvalitativně nové úrovně. Řada virů a bakterií byla tzv. weaponizována, tj. upravena na biologické zbraně. Na jejich použití v konfliktu nikdy nedošlo a armátní výzkum biologických zbraní byl utlumen.
Zároveň došlo k obrovskému rozmachu molekulární biologie, který trvá od sedmdesátých let dodnes a který nahromadil neuvěřitelné množství informací o biologických procesech a který dnes umožňuje zasahovat do genetické informace bakterií a virů dříve nevídaným způsobem. Jak vypadaly plány na útok biologickými zbraněmi a jak skutečné útoky s nimi v nedávné minulost?
Co molekulární biologie dnes umí, co umí evoluce lépe a proč má HIV štěstí a SARS-CoV-2 smůlu, pokud jde o spekulace o umělém původu?
Geneticky modifikované organismy – přínosy a rizika
Vylepšování vlastností užitkových plodin a zvířat šlechtěním a křížením provádějí lidé již několik tisíciletí. Revoluční pokrok v této oblasti přineslo v sedmdesátých letech minulého století genové inženýrství, které umožnilo klonovat geny a vytvářet geneticky modifikované organismy. Takto upravené bakterie slouží k výrobě farmakologicky významných látek, jako jsou hormony, nové typy vakcín nebo protilátky pro léčbu infekčních a nádorových onemocnění. Geneticky modifikovaná laboratorní zvířata jsou využívána k objasnění podstaty závažných genetických onemocnění člověka a k zavedení metod pro jejich diagnostiku a léčbu. Byla připravena řada transgenních plodin rezistentních k pesticidům, s vylepšenými užitkovými vlastnostmi a vyššími výnosy. Přesto se však od počátku objevují z řad některých odborníků a především laické veřejnosti výhrady k přípravě a pěstování geneticky modifikovaných plodin, poukazující na jejich možné nepříznivé působení na konzumenty a dopady na životní prostředí. Zvlášť negativní odezvu pak vyvolaly genetické modifikace provedené v nedávné době u lidí, které představují závažný etický a široce diskutovaný problém. Otázka proto zní: kam až člověk může v genetických modifikacích zajít?
Začal sa 8. deň stvorenia: dedičné editovanie ľudského genómu
prof. RNDr. Peter Sýkora, PhD.
V novembri 2018 šokoval svet svojím prehlásením čínsky vedec He Jiankui, ktorý oznámil, že sa narodili dve dievčatká Lulu a Nana, ktorých DNA bola cielene dedične pozmenená v štádiu zygoty tak, aby sa získala ich odolnosť voči možnej infekcii vírusom HIV. Podarilo sa to pomocou novej revolučnej technológie editovania DNA známej pod skratkou CRISPR/Cas9. Zásahy do DNA embryí sú dedičné, čo znamená, že sa budú prenášať na všetky nasledujúce generácie. Tieto pokusy vyvolali po celom svete obrovskú odozvu a nastolili základnú etickú otázku – majú ľudia právo meniť ľudský genóm? Napríklad v snahe opraviť mutácie spôsobujúce dedičné ochorenia? A čo ak pôjdu ďalej, a nebudú len opravovať, ale vylepšovať ľudskú DNA, dizajnovať genetickú výbavu budúcich ľudských pokolení, vytvárať nového posthumánneho človeka? Má človek dostatočné vedomosti, aby mohol riadiť svoju vlastnú biologickú evolúciu? Nech sú odpovede na tieto kontroverzné otázky akékoľvek, jedno je isté - to čo bolo donedávna čírou fantáziou tvorcov science-fiction sa stáva realitou.
Nákaza
Film Nákaza sleduje rychlé šíření smrtícího vzduchem přenosného viru, který nemocné zabíjí během několika dnů. S rychlým šířením epidemie se lékaři po celém světe snaží najít lék a minimalizovat paniku, která se šíří ještě rychleji, než samotný virus. Více zde.
USA / Spojené arabské emiráty, 2011, 106 min
12. září
Boj se suchem
Bojovat nebo se přizpůsobit?
Co je lepší? Napřít všechny síly a prostředky do boje se suchem nebo naopak investovat do strategií, které nám umožní se nedostatku vody přizpůsobit? Některé faktory způsobující sucho dokážeme ovlivnit, některé však nikoliv. Vzdát boj se suchem úplně nemůžeme už jen proto, že boj se suchem je zároveň do značné míry také ochrana před povodněmi. Na druhou stranu extrémní výkyvy počasí a meteorologické jevy vznikající daleko mimo území naší republiky budou způsobovat v budoucnu problémy, se kterými se budeme muset naučit žít. Naše společnost zatím podceňuje hodnotu vody, ať už pitné nebo přírodní, protože jsme jí měli vždy dostatek a zároveň nás povodně nesužují dostatečně často, abychom se jich opravdu báli. Proto také politici nemají odvahu činit razantní opatření, která by byla potřebná, ale jsou nepopulární.
S vodou se musíme naučit jinak hospodařit
Dlouhodobý srážkový normál na území naší země je 680 mm/m2. To nám umožňuje komfortní spotřebu vody. Šetřit vodu nemusíme, musíme se s ní naučit hospodařit. Vodu totiž nespotřebováváme, jen si ji na určitou dobu půjčíme a pak ji vracíme zpátky do přírody.
Při průměrném průtoku odvedou tři hlavní toky (Labe, Morava, Odra) z České republiky za několik týdnů množství vody odpovídající spotřebě pitné vody u nás za rok.
Abychom měli vodu kdykoliv k dispozici, musíme ji více zadržovat na území naší země, ať již v půdě nebo v přehradních nádržích. Tomu se musí přizpůsobit vládní dlouhodobá strategie vodního hospodářství nepodléhající politickým změnám a náladám, náhlým dešťům nebo krátkodobému suchu.
Sucho v naší krajině – příčiny, dopady a adaptace
prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D.
Proč přibývá extrémů počasí včetně suchých epizod, jak se bude měnit klima v 21.století, které dopady můžeme očekávat, proč je sucho nejvýznamnější hrozba a jsme ji schopni opatřeními v naší krajině zmírnit? Přednáška přinese odpovědi na tyto a podobné otázky s využitím vědecky podložených a srozumitelně podaných faktů z dlouhodobé výzkumné činnosti v oblasti krajiny, zemědělství, půdy či klimatu.
13. září
Duch ve stroji
doc. Mgr. Petr Dvořák, Ph.D., PhDr. Juraj Hvorecký, Ph.D.
Má člověk duši nebo je jen složitý tělesný systém a to, co vypadá jako duševní projevy, jsou ve skutečnosti stavy mozku? Dva filozofové se ve vzájemné diskusi pokusí na tuto otázku odpovědět. Petr Dvořák bude hájit psychofyzický dualismus, podle něhož má člověk vedle těla nehmotnou mysl či duši, která na tělo působí, či alespoň duševní vlastnosti, které nelze převést na vlastnosti tělesné (dualismus vlastností). Juraj Hvorecký proti tomu postaví fyzikalistickou tezi, podle níž se nehmotné stavy naší mysli redukují na stavy mozku. Cílem vystoupení obou řečníků bude přístupnou formou představit hlavní pojmy a argumenty dnešní analytické filozofie mysli. Vše bude srozumitelně a na příkladech vysvětleno, neočekávají se žádné předběžné znalosti v dané oblasti.
14. září
Vesmír: zdroj poznatků nebo existenční hrozba?
Hrozby pro život na Zemi
Vesmír je z pohledu astronoma zdrojem bohatého poznání a představuje jedinečnou laboratoř pro zkoumání světa a jeho přírodních zákonitostí. Díky příhodným podmínkám v našem nejbližším okolí se na planetě Zemi mohl rozvinout život tak, jak jej známe. Jsme ale zcela chráněni nebo ve vesmíru číhají možné hrozby, které by život na Zemi mohli výrazně ovlivnit nebo přímo zničit? Jak je důležité poznávání vesmíru k tomu, abychom mohli případné existenční hrozbě předejít?
Ve svém příspěvku budu diskutovat nejběžněji uvažované hrozby pro život na Zemi, zahrnující srážku s velkým asteroidem nebo výrazný výkyv ve sluneční aktivitě. Zaměřím se ale také na případné ohrožení v důsledku velmi energetické události v naší blízkosti, jako by mohl být výbuch supernovy, srážka černých děr či neutronových hvězd, anebo aktivita v jádru naší Galaxie při dopadu většího množství hmoty na super-hmotnou černou díru.
Kosmické počasí a planetární ochrana
V noci z 1. na 2. září 1859, během zlaté horečky na Divokém západě ve Skalistých horách došlo k zajímavému úkazu: otrlí dobrodruzi vstali dávno před kuropěním a začali si připravovat snídani. Důvodem byla nadmíru jasná polární záře, kterou si spletli se svítáním.
Téže noci se podobně jasné polární záře objevily po celém světě, na mnoha místech navíc došlo k výpadkům telegrafního spojení. Angličan Richard Carrington dal tyto podivné jevy na Zemi do příčinné souvislosti se svým pozorováním erupce na Slunci předchozího dne a položil tak základy výzkumu kosmického počasí.
V dnešní době jsou v ohrožení nejen telegrafy nebo klidný spánek zlatokopů, ale též rozsáhlé elektrorozvodné a komunikační sítě, náhlá zvýšení radiace z kosmu pak ohrožují leteckou dopravu a posádky pilotovaných vesmírných letů.
Rozvoj výzkumu vesmíru s sebou ovšem přináší i další, dosud neznámá rizika, kterým se snažíme čelit v rámci planetární ochrany: možnost zanesení pozemského života na ostatní tělesa Sluneční soustavy, ale též opačnou možnost, tedy naše ohrožení hypotetickým mimozemským biologickým materiálem.
15. září
Jak bezpečný je svět, ve kterém žijeme?
Přednáška, v níž Andor Šándor reaguje na současnou bezpečnostní situaci jak u nás, tak v zahraničí, má bezpečnostní charakter. Na besedu naváže autogramiáda.
