2024

18. ročník PŘIROZENÉ vs. UMĚLÉ

4. 6. - 12. 6.2024

Devítidenní program festivalu nabídl 21 přednášek v jedenácti programových blocích, které navštívilo 1700 posluchačů. Doprovodný program zhlédlo cca 2500 návštěvníků.
Do tvůrčích dílen se zapojilo 180 žáků 6. tříd a dalších 1050 dětí z gymnázia a základních škol ve Velkém Meziříčí, Mostištích a Oslavici se zapojilo do tvorby pro výstavu v synagoze.

V rámci doprovodného bloku proběhly ve spolupráci s muzeem dvě výstavy, s farností Noc kostelů. Tradičně jsme v rámci 24. ročníku Mezinárodního festivalu Concentus Moraviae uspořádali koncert Ivy Bittové. Nechyběl koncert Žalmana & spol., filmové představení a talk show.
Trvalou podporu má festival od města Velké Meziříčí, Kraje Vysočina i Akademie věd České republiky. Odbornou garanci festivalu poskytuje Filosofický ústav AV ČR a Filozofická fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Organizačně se na festivalu podílí JUPITER club, s. r. o., Muzeum Velké Meziříčí, Farnost Velké Meziříčí a ORO Velké Meziříčí. Informační servis o aktuálním dění na festivalu zprostředkovali Velkomeziříčsko, Klára Šturmová a Radim Svoboda.

Festival se neobejde bez návštěvníků. Nejenže svou účastí po dobu devíti dnů podpořili festival, ale také se ve velké míře zapojovali do diskusí s našimi přednášejícími. Patří jim za to dík.

HLAVNÍ PROGRAM EFF

Slavnostní zahájení

Jaroslav Zoula, prof. RNDr. Josef Krob, CSc.

Transformativní potenciál umělé inteligence

prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c.

Umělá inteligence – mýty, očekávání a realita

Prezentace vývoje umělé inteligence v kostce: od matematické logiky k multiagentním systémům, od modelu nervové buňky k GPT. Dále pak analýza mýtů umělé inteligence: Převezmou stroje nad lidmi moc? Mají stroje vědomí? Ovládne nás superinteligence? Je umělá inteligence lidstvu nebezpečná? Jsou naše očekávání realistická? Jaká je vlastně role umělé inteligence v životě každého z nás a v životě společnosti? Žijeme v době internetu a jsme zavalováni obrovským objemem dat. Umělá inteligence dnes poskytuje užitečné nástroje pro práci s těmito daty a je tím schopna zlepšovat kvalitu našeho života – pokud tyto pomocníky používáme rozumně, uvážlivě, se vší odpovědností. Je tedy pouze na člověku, aby si trvale uvědomoval společenské dopady umělé inteligence a její transformační potenciál držel pod kontrolou. Není potřeba umělou inteligenci ani přeceňovat, ani se jí bát. Je vždy dobré hledat rozumnou míru jejího "soužití s člověkem".

Lenka Axlerová

Konkrétní příklady využití AI

Přeskočíme obecnou část povídání o umělé inteligenci a ukážeme si konkrétní příklady. Jak AI dokáže z výuky čtení udělat zábavu? S kterými činnostmi může AI pomoci učitelům? Jak využít copilota pro běžné činnosti jako je psaní emailů a zápisů? A s čím může pomoci umělá inteligence ve zdravotnictví?

Mgr. et Mgr. Radan Haluzík, Ph.D.

Místa mezi místy a tzv. nová divočina našich měst

Naše postkomunistická, postindustriální a globalizovaná města mají tisíce míst mezi místy, žijících si často dlouhá léta svým vlastním životem. „Co to tam sakra je?!" „Je to hezké, nebo ošklivé?!" „Je to amazonská džungle nebo binec?" „Proč to nepracuje pro naše blaho, tak jak by mělo?" „A má to vůbec nějaký smysl?" „A co s tím teď dál, když je toho tolik?!" – slýcháme, když o nich vedeme občanské spory. Pojďme si popovídat o tom, jak se stavět k místům mezi místy, která neumíme často ani pojmenovat, natož je uchopit v městském urbanismu, natož každodenní praxi. Zamyslit se, co nám mohou nabídnout a co s nimi můžeme udělat my.

PhDr. Vojtěch Bednář

Sociální konstrukce reality – cena zlata na Marsu

Všechno, co pojmenujeme, čemu dáme význam, co naplníme svým duchem se stává součástí naší reality. Člověk svět vytváří, přetváří, neustále upravuje a mění. I tomu, čeho se ještě nedotkl, jako je třeba zlato na Marsu, dává význam a cenu. Mrak je Mrak jen proto, že jsme ho tak pojmenovali, přírodní kosmetika je přírodní proto, že jsme se rozhodli, že přírodní bude. I to nejvíce Bio není nic jiného než náš výtvor, nebo konstrukt.

Prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D.

Nastal čas, kdy stroje budou navrhovat stroje? aneb Umělá inteligence a budoucnost inženýrství.

Inženýři vytvářejí a udržují planetární systém fungování, reprodukce a evoluce techniky, který umožňuje naší civilizaci přežít. Tento systém je založen na procesu přeměny přírodního v umělé řízený člověkem. Zdá se, že jsme blízko okamžiku, kdy člověk v tomto procesu bude nahrazen strojem (umělou inteligencí). Přednáška ukazuje současné možnosti využití umělé inteligence při návrhu produktů v oblasti generativního designu, topologické optimalizace a materiálového inženýrství.

Mgr. Jakub Mareček, Ph.D.

„Co si lidé slibují od umělé inteligence a jaké záruky skutečně můžeme poskytnout?"

Anotace: Zvláště od uvedení ChatGPT se s nástupem umělé inteligence pojí velká očekávání.
Shrneme, jaké záruky je možné aktuálně dát a jaké by snad mohlo být možné dát v blízké budoucnosti a porovnáme je s očekáváními. Shrnutí bude vycházet mimo jiné z práce na projektu humancompatible.org, kde Centrum umělé inteligence ČVUT s Imperial College London a s Israelským technologickým institutem Technion a dalšími na zárukách pracuje.

PhDr. David Černý, Ph.D.

Existenční rizika AI

Vývoj systémů AI vzbuzuje nejen naděje, ale (alespoň v určitých kruzích) i velké obavy. Někteří autoři si dokonce myslí, že AI je největším rizikem, jakému lidé čelí. Ve své přednášce se zaměřím na „scénáře zkázy", tj. způsoby, jak by se AI mohla vymknout z kontroly a obrátit se proti svým tvůrcům. Stručně je popíšu, ukážu na jejich silné i slabé stránky. Na závěr se pokusím vysvětlit, proč si myslím, že i když (alespoň) některé scénáře musíme brát vážně, v současnosti bychom se měli soustředit na kultivaci algoritmické gramotnosti a s ní spojených dovedností.

prof. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc.

Vzpoura mozků

Současné technické možnosti a dostupnost různých nástrojů využívajících umělou inteligenci (AI) s sebou přinášejí celou řadu nových etických dilemat. Jakým způsobem může AI proměnit oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu nebo medicíny? Převáží přínosy AI nad riziky? A jaká rizika jsou vlastně s využíváním AI spojená? Mělo by vůbec být využití AI nějak regulováno – a pokud ano, jakým způsobem? V případě AI už dávno nejde jen o řečnické otázky nebo náměty pro díla z žánru sci-fi, ale o zcela aktuální výzvy, s nimiž je lidstvo nyní konfrontováno a na které je nutno na různých úrovních hledat (a samozřejmě i nacházet) odpovědi...

Ing. arch. Tomáš Koumar, Ing. Petr Velička
Společnost EHL & KOUMAR ARCHITEKTI s.r.o.

Stavba roku 2023
Hasičská zbrojnice a zázemí technických služeb:
Cena Klubu Za starou Prahu 2020
Cena Ministerstva pro místní rozvoj ČR 2020

Mgr. Aleš Svoboda

Přirozený a umělý tvůrce ve výtvarném umění / 60 let počítačů ve výtvarném umění

Zrod počítačové techniky byl od počátku přijímán rozporuplně. Na jednu stranu vyvolávaly počítače naději, že dokážou znásobit lidské tvořivé schopnosti, na druhou stranu vzbuzovaly obavy, že si tvořivost natolik osvojí, že jí nakonec vtisknou vlastní podobu a cíle, a to ve svém důsledku povede i k podmanění člověka samotného. Praktická koexistence lidstva s počítači prošla za dosavadních šedesát let různými etapami. Výtvarní umělci i vizuálně inspirovaní programátoři nejprve zkoušeli vytvořit algoritmy, které by byly schopné napodobit existující umělecká díla (A. Michael Noll, Frieder Nake, Georg Nees), nicméně také hledali algoritmickou podporu vlastního uměleckého uvažování (Zdeněk Sýkora, Vera Molnar, Manfred Mohr).

Komerční programy postupně dokázaly simulovat tradiční umělecké nástroje, avšak mnohem důležitější se stalo využívání počítačové autonomie a neúnavnosti. Ale ať už šlo o napodobování racionálních postupů (Harold Cohen) nebo o napodobování jeho dosud výhradního nositele, života (Paul Brown, William Latham, Casey Reas), vždy se práce s počítači jevila spíš jako odhalování a ověřování účinnosti lidské sebereflexe. Generativní umění je pak akcelerací produkce, za kterou musí vždy stát konkrétní tvůrce; po rozšíření umělých neuronových sítí se sice zdá, že díla svého tvůrce nemají, avšak tvorba tu zatím naráží na nepřekročitelné meze kombinatorických kompilací.

Ing. Milan Guštar, Ph.D.,

Přirozený a umělý tvůrce v hudbě a zvukovém umění

Co je to hudba a sound art? Co znamená přirozené a co umělé? Co je generativní a algoritmické umění, kdo je jeho tvůrcem a jaká je jeho role? Lze vůbec na podobné otázky najít odpověď?

Mgr. Andrea Průchová Hrůzová Ph.D.

Umělá inteligence a lidské předsudky: Jak se AI učí rasovým a genderovým stereotypům

Krátký příspěvek představí, jak se na umělou inteligenci lze dívat pohledem sociální antropologie a optikou feministické kritiky digitálních technologií, zasazující se o vizi spravedlivější společnosti. Konkrétně ukáže, v jakých fázích vývoje a designu umělé inteligence do tohoto procesu vstupují předsudky a stereotypy spojované s kategoriemi rasy a genderu, které dále reprodukují pojetí společnosti viděné a chápané z pozic dominantních mocenských skupin. Přednáška stručně nastíní kořeny sociální nespravedlnosti spočívající v samotných základech komputačních technologií pomocí poukázání na literaturu, zabývající se historií sociálních aspektů digitální komunikace, a zejména se zaměří na současné analýzy trendů ve vývoji a designu takzvané kybernetické umělé inteligence, usilující o co nejpřesnější nápodobu kognitivních schopností člověka, a zároveň z nich aktivně čerpající.

Mgr. Martin Tremčinský Ph.D

Hledání přirozeného řádu v ekonomické abstrakci: Projekce ekonomických teorií do designu kryptoměn

Kryptoměny se v posledních patnácti letech staly nepřehlédnutelnou součástí současné globální ekonomiky. Přes opakující se vlny kritiky si nacházejí stále nové podporovatele a investory, kteří často argumentují tím, že technologie kryptoměn je apolitická a přirozená, protože je to „čistá matematika". Tato argumentace opomíjí úlohu, kterou ve fungování kryptoměn sehrává jejich technologický design. Ten je totiž zásadním způsobem ovlivněn ekonomickou teorií neoliberalismu a libertarianismu. Cílem přednášky je nahlédnout do černé skříňky kryptoměn a identifikovat sociální teorie, které jsou v ní niterně zakódovány a které tak významně spoluutvářejí sociální realitu, jež se kolem těchto technologií rozvíjí.

Ing. Robin Maialeh, Ph.D.

Práce v zajetí přirozenosti tržního kapitalismu a umělosti civilizace

Práce sensu lato není přirozená; naopak je kultivací přirozeného v civilizované. Aby byla budoucí práce příslibem postupu lidstva na vyšší civilizační stupně, zárukou lepších životních podmínek člověka a jeho širší přírody, a nakonec i nadějí na vymanění se z nadvlády oné "říše nutnosti", bude nutné práci zasazovat do nově se rodících technologických, společenských a mnohých dalších kontextů. Stejně tak ovšem bude nutné připomínat a v konečném důsledku i překonávat původní antagonismus práce a kapitálu, neboť jedna oblast této ekonomické činnosti zůstává nepřímo definována druhou, v zostřených podmínkách přirozeného trhu i aktivní hospodářské politiky vzájemně interagujíc jedna na úkor druhé. Cílem této přednášky bude postihnout vybrané teoretické i praktické výzvy v oblasti práce pro 21. století, kterým jako společnost čelíme.

Ing. Jitka Špeciánová, Ph.D

„Umělá Inteligence na trzích práce: Hrozba nebo Příležitost?"

Jednou z nejčastěji diskutovaných otázek, které vyvstávají v souvislosti s rozvojem nových technologií, zní: „Mohou nám nové technologie a umělá inteligence vzít naše pracovní místa?" Tato přednáška se pokusí na tuto otázku odpovědět. Prozkoumáme různé potenciální vývoje a budeme rozlišovat mezi scénáři, které se jeví jako hrozivé pouze na první pohled, a těmi, které mohou představovat skutečné riziko. Přesto bude hlavní poselství přednášky optimistické: ačkoliv čelíme výzvám, které nelze ignorovat, lidská kreativita a inovativnost jsou mocnými nástroji, které nás dokážou dostat z jakékoli složité situace a jejichž potenciál je stále daleko od vyčerpání.

Ivo Bystřičan

Projekce filmu Industrie, Roboti nastupují

Dokumentární cyklus Industrie vypráví neznámý příběh průmyslových dějin českých zemí od prvních manufaktur 18. století až po robotizované továrny 21. století. Na osudech jednotlivých továren z různých průmyslových odvětví ukazuje, jak sociální fenomény, politické ideologie a nové technologie ovlivňovaly vývoj českého průmyslu. Cyklus zachycuje počátky kapitalismu a jeho proměny, přitom opravuje mýty, které si kapitalismus sám o sobě vytvořil. Ukazuje komplexní příčiny komunistického ekonomického krachu a končí problémy, do kterých český průmysl po roce 1989 dostala transformace a globalizace. Z transformačních 90. let si český průmysl odnesl výzvu, jak obstát na poli globální konkurence. Než se odhodlal k masívním inovacím, které se ve světě odehrávají, spustila se takzvaná čtvrtá průmyslová revoluce. Vznikl Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT, aby pomohl průmyslu vstoupit do budoucnosti.

prof. PhDr. Dušan Lužný, Dr.

AI a nová náboženství

Fungování AI má nebo může mít řadu dopadů. Jedním z nich je podnícení vzniku nových náboženství, která využívají technologické imaginace. Předpokládá se, že v nejbližší době (během několika let) se objeví nová náboženství, která budou AI vnímat jako nadpřirozenou inteligenci. Příspěvek připomene příspěvek cyberpunku (např. W. Gibson - Neuromencer) k tomuto tématu na jedné straně, a na straně druhé imaginaci, na které jsou postaveny UFO kulty (např. Heaven's Gate či Vesmírní lidé). Zrodil se v kyberprostoru nový Bůh?

doc. PhDr. Luboš Bělka, CSc.

Přirozené vs. umělé: Platí tato dichotomie i pro náboženství?

Je přirozené totéž, co přírodní? A je umělé to, co je ne-přirozené a ne-přírodní? Po vyjasnění těchto pojmů je možné se zamyslet nad tím, co je „přirozené náboženství" a jak se k němu vztahuje „umělé náboženství". Pro pochopení těchto otázek a odpovědí je nutné vycházet jak z historického kontextu, tak i přihlížet k nedávným vývojům v oblasti umělé inteligence. V zamyšlení nad tématem začneme v roce 1717 v Burjatsku, kdy první padesátka buddhistických mnichů přibyla z Mongolska a Tibetu do země okolo Bajkalu. A zakončíme ho parodickými kulty...

doc. Mgr. Jiří Zounek, Ph.D.

Proč si generace (ne)rozumí? Digitální technologie v životě adolescentů, rodičů a učitelů

Digitální technologie se staly nedílnou součástí života lidí a mnohdy jsou již prakticky tak běžné, že jsou pro nás „neviditelné". Přesto vyvolávají celou řadu otázek či dokonce sporů, ať už v rodinách nebo ve školách. Rodiče si myslí, že by se jejich děti měly učit z knih a nenechat se rozptylovat mobilem. Děti si myslí, že rodiče technologiím nerozumí, a proto jim je zakazují. Učitelé vnímají mobil jako rušivý prvek ve škole, ale žáci ho používají běžně mimo školu, tak proč ne ve škole? Takových situací bychom mohli vyjmenovat daleko více. Otázkou ale je, jak tyto rozdílné pohledy na využívání technologií vysvětlit. Skutečně jde o zcela odlišné pohledy na jedno téma? Je opravdu mladá generace úplně jiná? Jsou všichni mladí lidé zdatní ve využívání technologií? Tráví s technologiemi tolik času, že lze mluvit o závislosti na technologiích?

doc. Lukas Blinka, PhD

Online závislosti – mediální panika nebo reálný problém?

I přes nedávné zařazení některých online závislostí do 11. revize Mezinárodní klasifikace nemocí, zůstává tento fenomén objektem přehánění i terčem kritiky jak veřejnosti, tak odborníků. Co o něm Víme? Přednáška shrne základní teoretická východiska a aktuální data (i z ČR) – zda je rozumné tento fenomén očekávat a koho a kolika z nás se může týkat.

Mgr. Milan Dufek

Afterpárty

"Je přirozená komunikace ještě mezi námi?" Neformální setkání občanů u příležitosti 18.narozenin festivalu filozofie u jednoho velkého společného stolu na velkomeziříčském náměstí.

DOPROVODNÝ PROGRAM

Žáci MŠ, ZŠ, Gymnázia pod vedením PaedDr. Evy Kočí Valové

Žákovská výstava výtvarných prací - Přirozené vs. Umělé

Přirozené vztahy, potřeby, snahy, skutečnosti, reakce, věci... a jejich umělé vytváření, nahrazování, doplnění, zastoupení... Děti a dospívající vše sledují a vnímají s přirozeností dospělými už opomíjenou. Jaká je generace mladých a co si myslí ve své přirozenosti o uměle formovaném světě vyprávějí výtvarné počiny obnažující základní lidské emoce: radost, strach, údiv, vztek, smutek, odpor.

Jana Mikysková

Výstava "Obrazy plastiky hlína a mech"

Iva Bittová/housle, zpěv, Pavel Fischer/housle, Jakub Jedlinský/akordeon, dětský sbor Babačka

Koncert Concentus Moraviae XXIX. Ročník

Petr a Markéta Veličkovi, Mgr. Alice Trojanová, Mgr. Marie Kudláčková, Mgr. Jana Štursová

Přirozené a umělé – Tvůrčí dílny žáků 6. tříd ZŠ Velké Meziříčí

„Konkrétní místo je vždy základem naší tvorby. Opakovaně se jej pokoušíme přečíst, nalézat významy, neničit, citlivě zacházet. Samo se nic neudělá, za vším hledej konkrétního člověka. Ne vše umělé musí být nepřirozené."
Výukový interaktivní blok pro žáky 6. tříd ZŠ s ukázkami hledání hranic mezi přirozeným a umělým v architektuře a v uměleckých dílech, v krajině města i krajině volné.

ŽALMAN & SPOL.

Koncert

Zbigniew Czendlik, farářka Martina Viktorie Kopecká

Talk show

Noc kostelů - Kořen olivy ušlechtilé

Mgr. Martin Štindl, Ph.D.

Historie meziříčských synagog

Stručný pohled na tradici synagogálního stavitelství a historii modliteben judaismu ve Velkém Meziříčí."