Mgr. Martin Tremčinský Ph.D.
Je ekonomický antropolog zabývající se studiem sociálních a kulturních rozměrů kryptoměn. Pracuje na Sociologickém ústavu AVČR.
Je ekonomický antropolog zabývající se studiem sociálních a kulturních rozměrů kryptoměn. Pracuje na Sociologickém ústavu AVČR.
Je socioložka vizuální kultury. Přednáší sociologii kultury a médií na Fakultě sociálních věd UK a výzkumu paměti, vizuality a digitality se věnuje na Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Založila a vedla Platformu pro studium vizuální kultury Fresh Eye (2015-2023).
Časopisecky i knižně publikovala doma i v zahraničí, např. ve Visual Studies, European Journal of Cultural Studies, Palgrave Macmillan nebo Amsterdam University Press. Podílela se na českých překladech výrazných titulů vizuální teorie: John Berger Způsoby vidění (Labyrint 2016), W. J. T. Mitchell Teorie obrazu (Karolinum 2017) a Nicholas Mirzoeff Jak vidět svět (ArtMap 2018). V roce 2024 vyšla v nakladatelství Akropolis její první česká monografie V zajetí obrazů. Vizuální politika 21. století.
V roce 2025 vychází v Palgrave Macmillan autorkou editovaný výbor aktuálních textů o vnímání dekolonizace veřejností ve střední a jihovýchodní Evropě Public Narratives of Decolonization and Racial (In)Justice. Enemies and Colonies, Patriots and Riots.
V současné době vedoucí Katedry teorie umění a tvorby na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. V této instituci působí jako pedagog již 30 let v široké škále kurzů od dějin moderního a současného umění, přes vizuální sémiotiku, výtvarnou kritiku až k dějinám a teorii počítačového umění a nových médií, včetně praktických kurzů ovládání výtvarně zaměřených počítačových programů (Photoshop, Processing).
Je výtvarníkem, který už od roku 1980 využívá ke své tvorbě počítač, vystavoval na řadě samostatných a několika desítkách kolektivních výstav doma i v zahraničí. Je člen Klubu konkretistů 3 a SČUG Hollar.
Působí také jako kurátor, např. v loňském roce uspořádal výstavu „Obrazy nad čísly, Konkrétní digitální a počítačová grafika" pro Muzeum fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci.
Profesuru získala v oboru Molekulární biologie a genetika na Masarykově univerzitě v Brně, obor Bioethics se zaměřením na etiku výzkumu vystudovala na Union University a Mount Sinai School of Medicine (NY, USA) a později na Georgetown University (Washington DC) rovněž získala v bioetice další specializační vzdělání. Na Masarykově univerzitě přednáší předměty zaměřené na bioetiku, buněčnou a molekulární biologii a současně zde působí jako předsedkyně Etické komise pro výzkum MU. Je rovněž členkou Etické komise Ministerstva zdravotnictví ČR a místopředsedkyní Bioetické komise Rady pro výzkum, vývoj a inovace. V roce 2022 byla jmenována jako vůbec první zástupce ČR členkou European Group on Ethics in Science and New Technologies (EGE), která je poradním orgánem Evropské komise. V závěru roku 2023 založila nezávislou konzultační a poradenskou firmu Bioethics Consulting, v níž působí na pozici CEO a nabízí tak v rámci ČR zcela ojedinělou expertní činnost.
Centrum umělé inteligence. Fakulta elektrotechnická ČVUT Praha.
Člen předsednictva Grantové agentury ČR, ve které zodpovídá za oblast technických věd. Působí jako ředitel Ústavu konstruování Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně, který transformoval v mezinárodně uznávanou výzkumně vzdělávací instituci. Publikoval více než sto článků uveřejněných v impaktovaných časopisech, ve kterých se zabývá řadou oblastí tribologie, od kloubních náhrad, přes reologii a elastohydrodynamické mazání, až po řízení adheze u kolejových vozidel.
Sociální antropolog a biolog. V sociálních vědách jej nejvíce zajímá vztah politiky a estetiky, jakož i sociální život architektury, města a živé přírody. V Centru pro teoretická studia UK a AVČR, kde pracuje, vedl transdisciplinární projekt zabývající se vágními terény našich metropolí, který vyústil ve známou knihu Město naruby: vágní terén, vnitřní periferie a místa mezi místy.
Jeho další dlouhodobý projekt studuje situaci kulturní změny, kdy globalizace mění bydlení a život v donedávna marginálních oblastech Východní Evropy, Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Z jeho části vyjde letos v nakladatelství Academia kniha Turbo-venkov: plné krajiny a prázdné domy (nejen) na Balkáně.